1. neděle postní C

1. neděle postní C

 

„Nevstal-li Kristus, vaše víra nemá cenu… Ale Kristus z mrtvých vstal“ (1 Kor 15,17ab. 20a).

 

Pokud chceme, aby doba postní měla pro nás skutečně význam, musíme ji začít zmrtvýchvstáním Ježíše Krista. Ono – jako počin Boha – dává totiž těmto dnům pokání smysl. Tak to uvádí svatý Pavel v Listu Římanům: „Jestliže tedy ústy vyznáváš, že Ježíš je Pán, a v srdci věříš, že ho Bůh vzkřísil z mrtvých, budeš spasen“ (10,9). Všimni si, že podobné vyznání je i v čtení z Páté knihy Mojžíšovy. Izraelita při přinášení prvotin Hospodinu nejdříve zmiňuje jednání Boha – své dějiny, vysvobození. A potom vyznává: „Nyní hle – přináším prvotiny plodů půdy, kterou jsi mi dal, Hospodine!“ (26,10).

 

Tak i pro nás má smysl se zamyslet nad svým životem a činit pokání za svá selhání, pokud věříme, že Ježíš vstal z mrtvých a žije; pokud věříme, že nás Bůh vysvobodil z otroctví hříchu, a začleněním do církve nás uvedl do nové zaslíbené země. Bez této víry je veškeré naše úsilí a zříkání se pouze divadlem pro uspokojení vlastního egoismu.

 

Věříš, jak to vyžaduješ církev? Otázky k tomu budou slyšet během Velikonoční vigilie, když si budeme obnovovat křestní sliby. Přitom nejde o víru složenou z vědomostí, ale víru bytostnou. O víru, která poznanou pravdu aplikuje do života. A tady se dostáváme ke smyslu postní doby. Je nám dopřán dar zastavit se a prozkoumat naši smlouvu s Bohem - prozkoumat věrnost, prozkoumat horlivost.

 

Výsledkem takového zkoumání může být často konstatování, že za rok od posledního postu se nic nezměnilo. A že se naopak ještě více pokazilo. To ať není pro tebe důvodem k rezignaci. Spíše modlitbou 91. žalmu, který dnes při liturgii zpíváme, můžeš vyjádřit novou důvěru v Boží pomoc a ochranu. Jdi co nejdříve ke zpovědi a vyznej svá selhání. Také požádej Boha, aby tě chránil, aby tě jeho andělé nosili na rukou… Když pak opět půjdeš ke zpovědi již těsně před svátky, budeš moci vyhlásit, že Hospodin tě přivedl hlouběji do země zaslíbené…

 

Ale pozor na jednu věc. Když budeš dnes pozorně naslouchat textům čtení, zjistíš, že tatáž slova říká Bůh (ústy žalmisty) i ďábel citací žalmu v evangeliu. „Svým andělům vydá o tobě příkaz, aby tě ochránili, a ponesou tě na rukou, abys nenarazil nohou o kámen“ (Ž 91,11-12; srov. Lk 4,10-11). Proto se vždycky dívej i na to, kdo k tobě promlouvá slovy Písma. Pros o dar rozlišování, abys neupadl do léčky zlého, který se rád maskuje za anděla světla (srov. 2 Kor 11,14). Bude-li k tobě mluvit Boží člověk, přinese ti to pokoj, trvalou radost, jednotu. Nebude-li to Boží člověka, bude ti přinášet nepokoj, hněv (či radost, která ale rychle pomine), rozdělení, nenávist…

 

 

S laskavým svolením autora a žilinské diecéze http://dcza.sk