12. neděle v mezidobí C

12. neděle v mezidobí C

Skvělý žalm

 

„Nevstal-li Kristus, vaše víra nemá cenu… Ale Kristus z mrtvých vstal“ (1 Kor 15,17ab. 20a).

 

Možná sis po přečtení názvu dnešního textu řekl: „A který pak žalm není skvělý? Proč takový název?“

 

Nuže, každý žalm je skvělý. Ale ten dnešní je výjimečný. Neboť může být pokládán za centrální text dnešní bohoslužby slova v rámci liturgie. Vím, není to obvyklé. Například si nepamatuji, zdali jsem vůbec někdy slyšel homilii na žalm. I pro nás laiky je často žalm při mši svaté jakousi „povinnou jízdou“, přičemž málokdy vnímáme, že je integrální částí liturgie, často velmi úzce souvisí s prvním čtením, jindy s evangeliem, v některých liturgických dobách o nedělích a slavnostech také s druhým čtením.

 

Dnes je to však ještě jiné. Čtení souvisí se žalmem, nikoli žalm se čteními. Text 63. žalmu vyjadřuje touhu člověka po hlubokém vztahu s Bohem, znázorněnou konkrétním jednáním: lnout, prahnout, spatřit, vidět, oslavovat, velebit, pozvedat, sytit, chválit, plesat. Ostatní texty zase mluví o tom, jakým způsobem Bůh tuto touhu naplňuje – dává nám Spasitele: „…vytryskne… pramen k obmytí hříchu“ (Zach 13,1): „Syn člověka bude muset mnoho trpět… třetího dne bude vzkříšen“ (Lk 9,22). A Pavel už jenom konstatuje – určitě na základě toho, co pro nás Bůh skrze Ježíše Krista vykonal – že „vy všichni, pokřtění v Krista, oblékli jste se v Krista“ (Gal 3,27).

 

Vnímáš to? Bůh jedná a to podněcuje duši člověka, aby po ní toužil. Bůh nás mnoha způsoby zahrnuje svým slovem, v kterém zjevuje svůj zájem o nás, a my na to můžeme v podstatě reagovat jenom jedním způsobem, vyjádřeným slovy 63. žalmu: „Bože, ty jsi můj Bůh, snažně tě hledám“ (Ž 63,2). To je cesta spásy. Je to zároveň výzva – všechny ostatní tužby podřídit této jediné. Někdy to může znamenat některých tužeb se zcela zříct, zvláště tehdy, odvádějí-li svou podstatou od touhy po Bohu.

 

63. žalm je obsahově tak bohatý, že církev ho zařadila do ranní modlitby kněží a zasvěcených (a dnes už i mnoha laiků) – vložila ho do ranních chval všech liturgických svátků a slavností. Stojí za to umět ho zpaměti a často se ho modlit jako jednu z prvních modliteb ihned po probuzení. Zkus to. Tvůj den bude potom vypadat jinak než ostatní. Srdce ti bude znít chválou a touhou být s Bohem. Co ještě potřebuješ?

 

 

S laskavým svolením autora a žilinské diecéze http://dcza.sk