19. neděle v mezidobí C

19. neděle v mezidobí C

 

„Nevstal-li Kristus, vaše víra nemá cenu… Ale Kristus z mrtvých vstal“ (1 Kor 15,17ab. 20a).

 

Víš, že jsi vyvolený? Bůh si tě vyvolil, abys byl jeho majetkem. Amen. Aleluja!

 

Tady bych měl skončit, kdyby… Kdyby to nebylo tak, že to v podstatě neprožíváme. Namáháme se (vím, co píši; v pátek jsem žnul kosou obilí, a možná mě čeká ještě mlácení…), trápíme se navenek i uvnitř, radost je v nedohlednu, štěstí nás obchází… Jenom sem-tam se objeví záblesk ráje, záblesk radosti, která nám naplňuje duši a vyvolává píseň na rtech. Proč je to takto?

 

Jsme uprostřed boje. Bojuje se o naši duši. Neustále. Nemysli si, že o tu tvoji ne. Ďáblu na tvé duši záleží. Těší se (tak po svém, ďábelsky) z každého, z koho udělá takového zloducha, jako je on. No mnohem více záleží na tobě Bohu. Ďábel pro tebe nezemřel. Bůh ano. A právě proto, že Bůh zná tvou skutečnou cenu („byli jste vykoupeni ne snad nějakými věcmi pomíjejícími, stříbrem nebo zlatem, ale drahou krví Krista jako bezúhonného a neposkvrněného beránka“ – 1 Pt 1,18-19), právě proto mu na tobě nesmírně záleží. A proto ti oznámil spoustu věcí ohledně tvé budoucnosti, aby tě tvé nynější starosti nepohltily a nerozdrtily.

 

Takže – jsi Božím majetkem. Bůh si tě vyvolil ještě před založením světa, abys byl svatý a neposkvrněný (srovnej chvalozpěv v první kapitole Listu Efesanům; celý je o tom, čím nás Bůh od věčnosti obdaroval). Bůh tě vykoupil a zachránil – o tom je vtělení, narození, život, utrpení, smrt a zmrtvýchvstání Ježíše Krista.

 

Chápeš? To, co píši, nejsou informace ani teologie. To je tvůj život!

 

Izraelité to podle Knihy Moudrosti pochopili dříve, než byli vysvobození z egyptského otroctví. Věřili svému Bohu a tak ještě „předtím zazpívali chvalozpěvy otců“ (Moud 18,9). Věděli o tom patriarchové vyvoleného národa – o jejich víře mluví dnešní čtení z Listu Židům (přečti si celou 11. kapitolu). Takovouto víru od nás očekává Ježíš, poněvadž „váš Otec rozhodl, že vám dá království“ (Lk 12,32).

 

Také od tebe se očekává postoj chvalozpěvu a radosti. Vždyť Bůh za tebe bojuje vítězný boj. Samozřejmě, počítá s tvou spoluprací, která se neprojevuje jen zpěvem či radostí, ale aktivním odmítáním zla v jakékoli podobě a ustavičným konáním dobra. Očekává od tebe, že své oči budeš pozvedat nad slunko (vzpomínáš na čtení z minulé neděle?). Zkrátka čeká, že budeš zblázněný do Ježíše.

 

Ve 40. žalmu je krásný verš, který hovoří o tom, co dělají ti, kdo milují Boha a věří mu: „Ti, kteří touží po tvé pomoci, ať mohou stále říkat: „Buď veleben Hospodin!“ (v. 17). Nauč se to říkat kdykoli něco potřebuješ; i tehdy, když tě postihne něco těžkého. A budeš mít další důvod milovat Boha…

 

A co, když přijde smrt – někoho blízkého nebo tvoje vlastní? „Buď veleben Hospodin!“

 

 

S laskavým svolením autora a žilinské diecéze http://dcza.sk