2. neděle adventní B

2. neděle adventní B

 

„… jsme jakoby vůní kadidla, jež Kristus obětuje Bohu“ (2 Kor 2,15a).

 

Kdysi téměř každé evangelium, čtené při mši svaté, začínalo slovy: „V tom čase…“. Vzpomněl jsem si na to při čtení toho dnešního. Neboť začíná úplně atypicky – ohlašuje začátek evangelia Ježíše Krista. Začátek radostné zvěsti. A víš, co je na tomto začátku hezkého? Že nemá konec, že neplatí „v tom čase“. Nikde v Písmu se totiž nepíše: „Zakončení evangelia Ježíše Krista.“ To je skvělé! Proč? Neboť Ježíšova radostná zvěst pokračuje a trvá dodnes a bude hlásána až do konce světa.

 

Ne, teď opravdu nemám na mysli to, že do konce světa se budou v kostelích číst čtyři evangelia. Neboť evangelium Ježíše Krista nelze redukovat jen na pro nás známé čtyři knihy Bible. Evangelium Ježíše Krista je radostná zvěst o vysvobození, uzdravení, záchraně, chceš-li o spáse. A tuto zvěst je povinen ohlašovat každý, kdo Ježíšovi uvěřil. Vlastně ani není třeba mluvit o povinnosti. Kdo uvěřil Ježíšovi, kdo přijal vykoupení, tak je hlasatelem této radostné zvěsti jaksi automaticky – vždyť má lék na nejhorší nemoc lidstva, lék na hřích a vinu! Copak může mlčet? Copak můžeš mlčet?

 

Prorok Izaiáš, o němž se někdy mluví jako o evangelistovi Starého zákona, to velmi trefně vyjádřil v dnešním čtení: „Mluvte k srdci Jeruzaléma, volejte k němu, neboť je skončena jeho špatnost, odčiněna jeho nepravost“ (Iu 40,2). Copak to není zvěst, kterou otrok nejvíce očekává? Zvěst, po níž touží odsouzený na smrt?

 

Také já jsem byl otrokem, byl jsem odsouzen k smrti: „...mzdou za hřích je smrt“ (Řím 6,23). Nyní se však raduji, protože jsem byl osvobozen, propuštěn na svobodu, byl mi dán nový život. Zaznělo ke mně evangelium Ježíše Krista, přijal jsem ho a těším se ze života s Bohem.

 

Jak je to s tebou? Předpokládám, že pokud čteš tento text, zřejmě jsi pokřtěn, možná jsi byl dnes i na mši svaté. Raduješ se ze svého osvobození? Vědí všichni kolem tebe, že patříš Ježíšovi, že v něm máš nový život?

 

Tvůj život je pokračováním evangelia Ježíše Krista. Tvé smýšlení, tvé mluvení, tvé jednání – to vše má být radostnou zvěstí o tom, že patříš Ježíšovi a těšíš na jeho druhý příchod. Vím, mnoho křesťanů žije tak, jakoby Ježíš pro ně nic neudělal. Chybí jim radost, povzbuzení, jenom reptají… Ale ty si vem k srdci slova proroka, vlastně slova samotného Boha: „Těšte, těšte můj národ“ (Iz 40,1). Pros dnes Božího Ducha, aby ti dal ochotu konat skutky, které budou všude zanechávat Kristovu líbeznou vůni. A buď připraven na to, že možná dostaneš i slova, která budou přímo radostnou zvěstí Ježíše Krista a přinesou někomu záchranu, vysvobození, očištění… spásu.

 

 

S laskavým svolením autora a žilinské diecéze http://dcza.sk