25. neděle v mezidobí C

25. neděle v mezidobí C

 

„Nevstal-li Kristus, vaše víra nemá cenu… Ale Kristus z mrtvých vstal“ (1 Kor 15,17ab. 20a).

 

Věrnost může být různá. První čtení ukazuje věrnost těch, kdo myslí jen na peníze, výdělek, byznys. „Kdypak už bude po svátcích, kdypak už bude po neděli…“ Tehdy alespoň respektovali sobotu, ačkoli jenom ze strachu před odsouzením. Ale byli věrní svému smýšlení – byli schopní prodat i nejhorší obilí. Jejich bohem byl mamon.

 

Na druhé straně zmiňuje věrnost Pán Ježíš. Mluví o věrnosti v maličkosti. Jestliže ji zvládneme, dostaneme opravdové bohatství. Jestliže dokážu věrně spravovat mzdu (nepropít, nepromarnit, použít k dobrému…), tak jednou možná dostanu do vlastnictví celou galaxii. Uf, až mi bere dech taková představa – za věrnost za několik korun obdržet miliony hvězd a planet. Zvládnu to? Ježíš slibuje, že ano – vždyť kdo byl věrný v malém, bude i ve velkém.

 

Ta první věrnost bude mít nedozírné následky: „Navěky nezapomenu na žádný jejich skutek!“ (Am 8,7). Ta druhá věrnost bude mít zcela jiné následky: „…na jejich hřích už nevzpomenu“ (Jer 31,34). Vnímáš ten rozdíl? Která věta se tě jednou bude týkat? Která věrnost ovládá tvé srdce?

 

Když jsem kdysi poslouchal řeči komunistů, tak jsem se nedivil jejich smýšlení – byli věrni tomu, čemu věřili. Když dnes slyším řeči lidí, šířících gender ideologii, taky se jejich smýšlení nedivím – jsou jen důsledně věrní tomu, čemu uvěřili. Pokud vycházejí z tvrzení, že člověk je pánem všeho, tak jejich smýšlení a jednání je pouze důsledkem této premise.

 

My však máme jiné východisko – Bůh je Pán. Je důležité, abychom této pravdě byli věrní. Nejen smýšlením, ale především jednáním. Aby se nám nestalo, že v neděli budeme v kostele, no přes týden budeme schopni prodat i nejhorší obilí.

 

Co pro tebe znamená být věrný Bohu? Co potřebuješ změnit ve svém smýšlení a jednání, aby každý viděl, že jsi Boží člověk?

 

PS. Připojuji první větu druhého čtení: „První věc, ke které vybízím, je tato: ať se konají modlitby prosebné, přímluvné i děkovné za všecky lidi, za krále a všechny, kdo mají moc, abychom mohli vést život pokojný a klidný, v opravdové zbožnosti a počestnosti“ (1 Tim 2,1-2). Je třeba se nám modlit i za ty, kdo jsou věrní mamonu či nějaké ideologii… Je to pro naše dobro a pokoj.

 

 

S laskavým svolením autora a žilinské diecéze http://dcza.sk