29. neděle v mezidobí B

29. neděle v mezidobí B

 

„… jsme jakoby vůní kadidla, jež Kristus obětuje Bohu“ (2 Kor 2,15a).

 

Dnes musím začít tím, že se vrátím k minulému textu. Napsal jsem v něm, že si nepamatuji, kdy jsem se naposledy modlil o moudrost. A hned druhý den ráno byl v ranních chválách text z Knihy moudrosti (9. kapitola) – prosba o moudrost. Vzorový příklad lidské bídy. Ten text se modlím co čtyři týdny, a pak napíšu, že nevím…

 

Také dnešní texty jsou o slabosti. Přestože Jakub a Jan hledají postavení a velikost, Ježíš k nim mluví o službě, o posledním místě. Být sluhou navenek vypadá jako neúspěch – zdá se, že je to člověk, který si neuměl získat lepší postavení, který jakoby selhal. No Ježíš říká, že vědomě si máme vybírat postavení sluhy, postavení podřízeného. Tehdy kupříkladu můžeme mnohem snadněji přinášet radostnou zvěst o spáse lidem kolem sebe. Důkaz? Pokud by Ježíš vystupoval jako pán, nikdy by zřejmě neoslovil a nepřitáhl k Bohu celníky a prostitutky či chudé. Zároveň však neměl problém zajít na hostinu i ke vznešeným a bohatým (farizeus Šimon, Lazar a jeho rodina), které taky oslovil – možná svým zájmem o obyčejné lidi…

 

Prorok Izaiáš ve své Písni o Hospodinově služebníku říká, že takovýto život přináší hojné ovoce – uvidí četné potomstvo, splní Hospodinovou vůli, uvidí světlo, nasytí se poznáním, ospravedlní mnohé… Asi to není seznam, který v nás vyvolává představu úspěchu. Napíšu jiný seznam – pěkný a dobře zařízený dům, všechny děti s titulem a v dobrém pracovním postavení, nějaké hezké auto, dovolené v nejdražších destinacích… Víš, že tento seznam vůbec neodporuje tomu prvnímu? Ale bez toho prvního nemá cenu. Může přinést chvilkové uspokojení, ale z dlouhodobého hlediska, tedy z pohledu věčnosti, bez plnění Boží vůle může být velkou přítěží.

 

Bůh velmi dobře ví, že nás přitahuje něco jiného než postavení sluhy. A proto souboj mezi tím, co je pro nás dobré, a tím, co nejednou ovládá naše tužby, řeší voláním žalmu: „Ať spočine nás, Hospodine, tvé milosrdenství…“ Učí nás prosit o milosrdenství, když nezvládáme být sluhy a raději vystupujeme jako páni.

 

Zároveň však nás tatáž slova učí prosit o milosrdenství, když je břemeno služby příliš těžké, když sice postavení sluhy přijímáme pokorně a ochotně, ale nemáme sílu. A tak se v dnešních textech může najít každý právě voláním o milosrdenství, které může mít různé důvody.

 

Ježíš tou cestou prošel. List Židům říká, že on zná naši slabost, protože byl vyzkoušen ve všem možném jako my, ale nikdy se nedopustil hříchu. Co zvládl Ježíš, můžeme zvládnout i my. Samozřejmě, jen pokud jsme s ní spojení, sjednocení. Jo, a mimochodem, kdy jsi byl naposledy u zpovědi?

 

 

S laskavým svolením autora a žilinské diecéze http://dcza.sk