3. neděle v mezidobí B

3. neděle v mezidobí B

 

„… jsme jakoby vůní kadidla, jež Kristus obětuje Bohu“ (2 Kor 2,15a).

 

Pamatuješ, jakou odpověď žalmu jsme dnes zpívali při mši svaté? „Ukaž mi své cesty, Hospodine“ (Ž 25,4a). Myslel jsi to vážně, když jsi to zpíval? Anebo to byl pro tebe jenom zpěv pro zpěv, bez účasti srdce a mysli?

 

Víš dobře, že když žena peče, voní po koláčích nebo chlebě. Když muž pracuje se železem nebo dřevem, taky má svou vůni. No a člověk, který kráčí po Božích cestách, voní po Kristu. Ale bude mít žena vůni koláčů, jestliže nevezme mouku, nezamísí, nepeče? Bude muž vonět po dřevě, jestliže nevezme do rukou sekeru či pilu a nebude dřevo opracovávat vlastníma rukama? A bude křesťan vonět po Kristu, pokud nehledá Boží cesty a nekráčí po nich?

 

Podívej se na Jonáše v dnešním prvním čtení (celá Kniha proroka Izaiáše stojí za přečtení na jeden dech, objevíš Boha plného smyslu pro humor, ale také milosrdného, trpělivého a náročného). Nechtěl mít vůni Boha, prchal, ale nakonec byl z toho jenom zápach z toho, co spolu s ním vyvrhla na břeh velká ryba. Teprve když uposlechl a splnil svůj úkol v Ninive, nabyl Boží vůni – až tak, že obyvatele Ninive činili pokání…

 

Podívej se na Pavla, jak povzbuzuje své současníky (ale i nás), co znamená jít po Božích cestách: žít v tomto světě naplno, ale bez toho, že bychom se k němu přivázali. Žít ve stejných podmínkách a za stejných okolností jako ostatní, ale jinak – jít po Božích cestách.

 

Povšimni si Ježíše, jak přitahuje na Boží cesty své současníky: „Přiblížilo se Boží království…“ Nám to možná nic neříká (anebo téměř nic), ale Izraelité po staletí očekávali obnovu Davidova království, jim tato slova vytvářela před očima obrazy slávy a vítězství. A když Ježíš začal o království mluvit, mnozí šli za ním, ačkoli byli mezi nimi i takoví, kteří očekávali jen pozemské království…

 

Takže jakou představu vzbuzuje v tobě prosba dnešního žalmu? Chceš skutečně vykročit na Boží cestu jako Jonáš nebo Šimon, Ondřej, Jakub a Jan? Jako mnozí další? Chceš mít Kristovu vůni, kterou získáš tím, že budeš chodit s Kristem?

 

Doufám, že tvoje odpovědi jsou ano. Že chceš. To však znamená jedno – radikálně zanechat všechny cesty, které nejsou Boží. Kupříkladu vysedávání před televizí. Čtení bulvárního tisku… Život ve vztahu, který není požehnán církví. Pornografie. Věštění. Alkoholismus. Hněv a sváry (třeba kvůli dědictví)… Nezájem o Boží věci – nečtení Písma, neosobní modlitba, upřednostňování světských věcí před věcmi ducha…

 

Pros dnes Boha, aby ti ukázal, v čem nejdeš po jeho cestách. A pros ho i o milost radikálně – tedy hned teď – takovou cestu zanechat a jít po té jeho. Sám Pán tě „povede k správnému jednání a poučí o svých cestách“ (srov. Ž 25,9). Věčnost za to stojí.

 

 

S laskavým svolením autora a žilinské diecéze http://dcza.sk