6. neděle v mezidobí C

6. neděle v mezidobí C

 

„Nevstal-li Kristus, vaše víra nemá cenu… Ale Kristus z mrtvých vstal“ (1 Kor 15,17ab. 20a).

 

Všimni si, že dnešní druhé čtení obsahuje citát, který je v záhlaví všech letošních zamyšlení. Proto mám chuť napsat pouze jednu, jedinou větu: Ježíš žije! To je pro mě to nejdůležitější.

 

V Izraeli kdysi žili anavím Jahve, chudí Páně. Vzpomínáš na tu chudou vdovu, která hodila do chrámové pokladnice všechno, co měla, dva haléře? Byla anavím Jahve. Hospodinova chudá. Celou svou důvěru vložila do něho. Nespekulovala, zdali jsou lepší saduceové nebo farizeové, zeloti či eséni… Nečekala, že někdo z nich se o ni postará. Důvěřovala Hospodinu. Celým srdcem.

 

Anavím Jahve byli ti, které vyzdvihuje Jeremiáš, žalmista i Ježíš. „Blaze tomu, kdo svou naději vložil v Hospodina.“ Řečeno současným jazykem, nespoléhá na životní pojištění, hypotéky, na politické strany, na prezidenta či na vládu. Ano, ti všichni mají své poslání a úlohu, ale můj život je v rukou mého Boha. Ouvej, jak je mi smutno, do jaké míry jsme se dali obelstít systémem moci a života našich dnů! Volíme podle průzkumů veřejného mínění, nikoli podle svědomí (nikoli podle toho, kdo je nejlepší, ale kdo má prý největší šance). Kupujeme podle reklam, nikoli podle potřeby. I morální zásady si překrucujeme a přizpůsobujeme podle těch, kdo žijí bez Boha (v naší vesnické farnosti na tzv. katolickém Slovensku se 40 procent dětí, které byly loni pokřtěné, narodilo mimo svátostného manželství.)

 

Anavím Jahve jsou také dnes ti, kdo svou naději vkládají do Hospodina. Neboť Ježíš žije! Ježíš vstal z mrtvých a je se mnou! Tak proč se mám bát, před kým se mám třást?

 

Nemám moc změnit nic z toho, co mi rve srdce, nic z toho, co jsem zmínil. Neovlivním prezidentské volby, ani rozdělování peněz ze všelijakých fondů. Ale mé srdce jásá v mém Bohu: „Budu však klidně očekávat den soužení, až přitáhnou a přepadnou lid. I kdyby fíkovník nevypučel, réva nedala výnos, selhala plodnost olivy, pole nevydala pokrm, z ohrady zmizel brav, ve chlévech dobytek nebyl, já budu jásotem oslavovat Hospodina, jásat k chvále Boha, který je má spása“ (Hab 3,16-18).

 

To je radost anavím Jahve, těch, kdo svou naději vkládají do Hospodina. Nezapomeň a chraň se toho: „Prokletý člověk, který spoléhá na člověka… chodí, jak mu radí bezbožní, postává na cestě, kudy chodí hříšní, a zasedá ve shromáždění rouhačů“ (Jer 17,5; srov. Ž 1,1).

 

Ale ještě více nezapomeň a podle toho žij: „Blaze tomu, kdo má zalíbení v Hospodinově zákoně a o jeho zákoně přemítá dnem i nocí“ (Ž 1,2). „Požehnaný člověk, který doufá v Hospodina“ (Jer 17,7). „Blahoslavení...“ (Lk 6,20-23). Anavím Jahve. Chudí Páně. Ti jsou požehnaní, blažení, blahoslavení. Protože mají Pána...

 

 

S laskavým svolením autora a žilinské diecéze http://dcza.sk