Přísloví praví: „Sytý hladovému nevěří.“ Čím větší bohatství a komfort užíváme, tím více si náš život bez toho ani neumíme představit. Apoštol Petr říká: „My jsme opustili všechno…“ Je to pro běžného člověka reálné? Bohatý člověk z evangelia trpěl jednou ze základních duchovních nemocí: byl závislý na své jistotě. Jedinou skutečnou jistotou je Bůh. Šlo o jeho srdce, které bylo schopné ctít Boha jen z pozice člověka bezpečně skrytého za jistotami, které si vybudoval či zdědil. V takové situaci není schopen své bohatství proměnit k něčemu, co ponese užitek. Bohatství už není nástrojem, ale poutem, které neumožňuje svobodný vztah. Výzva tedy nezní: „Všechno hned rozdejme.“ Ale: „Postavme svoje jistoty především na Bohu.“ Je moudré hospodařit, plánovat, šetřit! Ale nikoli ochrnout úzkostí. Možná dnes nejde ani tolik o peníze, jako o náš čas nebo potřebu být výslovně oceněn ostatními či pocit velké volnosti a nezávislosti…