Kniha Job otevřela liturgická čtení výčitkou Bohu: hořkost, pocit zmaru od rána až do večera. Na konci celé knihy je však Jobova bolest proměněna, když se začal na svět dívat Božíma očima a poznal, jak málo z Božího záměru chápe. Ježíš uzdravuje, hlásá evangelium, modlí se… on je Boží Syn, „Bůh mezi lidmi“. Na Kristu se nám zrcadlí Boží péče o člověka. Možná, že očekáváme velké změny v politice, zdravotním stavu blízkých…, a ony nepřichází. Ale často díky tomu nepostřehneme množství drobným zázraků, které v každém dni Bůh dělá. Pozvěme Boha, jděme do každého dne s prosbou, aby Bůh šel s námi. A uvidíme Boží zázraky a jeho péči.