Jakkoli to vypadá banálně, Pán Ježíš hned v začátku svého působení naráží na problémy. A první komplikace nejsou způsobeny paradoxně farizei, ale lidskou neukázněností, která vzápětí bude Kristu znepříjemňovat působení. Ne každé dobře míněné nadšení přináší užitek. Lze si klást otázku, jak to, že to Bůh dopustil (dokonce u svého Syna)? Ale zároveň vidíme, že selhání člověka není důvodem, aby Ježíš vzdal svůj úkol. Boží záměr je jasný a Pánovo úsilí bude k němu plně namířeno. On přišel uzdravit každé „malomocenství“, aby nebránilo vstupu do blízkosti Boha.