Dnešní evangelium pokračuje ve výrocích o životě uvnitř církve. V řadě nejstarších rukopisů chybí slova „proti tobě“. Nejde tu tedy pouze o komentář k řešení osobního sporu, ale o způsob, jak má vedení společenství pracovat s hříšníkem. Výrok: „ať je pro tebe jako pohan“, zní značně vzdáleně Kristovým postojům. Jde zřejmě o náznak exkomunikace, tedy vyloučení ze společenství. Mluvíme tu o těch, kteří Pána chtějí následovat, ale jednají významně v rozporu s jeho učením. Pak dává smysl i slovo o svázání či rozvázání svěřující rozhodovací autoritu vedení církve. Odtud odvozujeme roli biskupů, resp. skutečnost duchovní autority. Vzápětí však navazuje text naznačující důležitost shromáždění nesoucích odpovědnost, tedy koncilů a synod. Slova „dostanou ji od mého nebeského Otce“ jsou uvozena slovesem znamenajícím obecně „stát se, nastat“. Asi jde o narážku na nutnost jednoty v rozhodování. Tehdy Pán slyší, stojí za církví a naplní její prosby. Vedení tak není věcí jednoho člověka, ale společného rozhodnutí, jak naznačují následující výroky v 18. kapitole.