Další z podobenství na konci Matoušova evangelia vykreslují závažnost situace. Bůh zve k sobě do své blízkosti především svůj vyvolený národ. Jenže ten jeho pozváním pohrdl. A tak se dostává pozvání také k ostatním lidem bez rozdílu bohatství, osobních dějin, národnosti… Všimněme si vztahu: Bůh, který zve, a reakce pozvaného člověka. Reakcí může být odmítnutí kvůli množství aktuálních starostí, protože máme o věci jinou představu, protože nechceme opustit své bydlo, anebo pohrdání nabídkou… Chudý člověk nemá nic, co by mu zastínilo nabídku. A přeci. I žebrák má svá úskalí. Zmíněný chuďas, který nemá svatební šaty, není kritizován za to, že je chudý. Šat vyjadřuje stav připravenosti, stav srdce. Nečisté, prázdné, marné nebo jen pouze zvědavé srdce tváří v tvář Pánu Pánů nemůže obstát. Pro Boží království se člověk musí plně rozhodnout!