Text evangelia se znovu vrací k postavě Jana Křtitele. Tento prorok vystupuje jako svědek, který dosvědčuje Boží pohled na situaci. V tomto případě svědčí o Božím světle, které přichází na svět. Sám se označuje jako „hlas volající po narovnání cest“. Jako by člověk měl ve své moci srovnat cestu od Boha k nám či Boha v nás. Možná by bylo lepší představit si paprsek světla, kterému brání nějaké překážky, takže nemůže prozářit celý byt. Není těžké nadělat mnoho bariér, které Bohu znemožňují přímý přístup k našemu srdci! To by znamenalo, že my sami máme moc zkomplikovat Bohu přístup do našeho nitra. Ale také naopak máme moc „srovnat cesty“ tak, aby Bůh mohl vstoupit a zářit.