Saduceové oslovili Ježíše s teoretickým příkladem, který měl ukázat nesmyslnost vzkříšení z mrtvých. Ježíš o vzkříšení mluví jako o výsadě, která není pro každého. Jen děti Boží mají účast na vzkříšení. Co to tedy je? Nejde o žádné převtělení do nového člověka na zemi. Naše jedinečnost (to, kým jsme) bude trvat i po smrti. Vzkříšený člověk žije v blízkosti Boha, žije z jeho nezměrné lásky. Proto se všechny dosavadní vztahy stávají před Bohem relativními. Neztrácíme své milované, ale v Bohu a v síle jeho lásky se naše vztahy stanou novými. Bude nás spojovat síla Boží blízkosti.