Podobenství o hřivnách je v Matoušově verzi podáno tak, že každý, tedy i málo zdatný, dostává od Pána možnost něco podniknout. Klíčové je Pánovo očekávání, že se služebníci vrátí s nějakým užitkem, i kdyby byl malý. Jako by ani nezáleželo na svěřené hodnotě, ale důležité je, co služebník udělal pro to, aby zhodnotil svěřené. Třetí služebník „brblá“ na svého Pána, ale nedělá nic! Právě obraz lamentujícího služebníka je pro církev tak typický. Pán však nebere lamentování vážně. Jeho otázka zůstává a nelze ji zamlžit: „Co jsi skutečně učinil?“