Izraelské dějiny obsahují několik zlomových okamžiků. Mezi lety 630 až 609 př. Kr. se Izrael stal zemí prospívající jak ekonomicky, tak duchovně. Vše ale přerušila bitva u Megida (609 př. Kr.) v kopcích nad Galileou. Postupně se tak Izrael stal vazalem a nakonec byl zcela zničen (886 př. K) a nastalo babylonské zajetí. A přece to nebyl konec. Bůh využil tragédii k novému oživení víry, vyzdvižení Písma v životě Izraelitů…
Ježíš o 600 let později vede apoštoly k porozumění událostem, které nastanou. Sám zemře, bude umučen, ale to nebude konec! Zapřít sám sebe nemusí být jen nepříjemné asketické cvičení. „Vzít svůj kříž“ znamená nevzdat život, neutíkat před složitostí či nezakrývat oči před realitou. Mnohé obtížné momenty mají řešení a Bůh nás jimi umí provést.